30 let na pódiu 2008

Živé DVD

Zvukový a obrazový záznam koncertu skupiny z Národního domu na Smíchově ze dne 11.11.2007.

Křest DVD 5.11.2008 v Národním domě na Smíchově, kmotr:  Tomáš Křivánek, předseda Bratrstva Keltů.

1.

Moře mám ráda

Zobrazit text

(Cape Breton Song)
Trad./český text Jan Lašťovička

Moře mám ráda, když neklidné vstává
vždycky novou píseň mi do uší hrává
Kapky jako perly mi do vlasů sází
vlna za vlnou slaný déšť na mě hází
Ráda tu na pobřeží stávám, vlny běží
ráda sem sama chodím, síla do mě vchází
Ráda tu na pobřeží stávám, vlny běží
ráda sem sama chodím, když mi něco schází

Oheň mám ráda, když proniká nocí
léčí mé rány svou kouzelnou mocí
Oheň mám ráda, když do noci praská
a já mu naslouchám, on je má žhavá láska
Ráda u ohně sedám, v žáru sílu hledám
ráda se do plamenů dívám hodně zblízka
Ráda u ohně sedám, v žáru sílu hledám
sem sama chodím, když už se mi stýská

Tebe mám ráda, když obloha se stmívá
tehdy tvá láska sto příchutí mívá
Jako oheň horká a jak příboj dravá
mým tělem proniká jako žár, jako láva
Ráda tu s tebou sedám, tvoji ruku hledám
ráda si pro sebe ty okamžiky střádám
Ráda tu s tebou sedám, potmě tvou ruku hledám
Když odcházíš, tak nerada ti mávám

2.

Barbarské pobřeží

Zobrazit text

(The Coast of High Barbary)
anglická lidová/Jan Lašťovička

„Dvacet stupňů levobok a držte jižní směr!“
Máme Gibraltar v zádech, a když vítr vydrží
“Snad uvidíme Afriku už zítra navečer“
Náš cíl je přístav Oran na barbarském pobřeží.

„Vidím loď, velkou loď!“, křičí hlídka z ráhnoví
když galéra se na obzoru v dálce objeví

„Jsi pirát, jsi lupič, nebo válečná loď snad?
Žádnou vlajku nemáš, jak tě máme uvítat?“

„To ne, piráti nejsme, my jsme loď obchodní,
do Liverpoolu plujeme už pětadvacet dní“.

Tak spustili jsme člun, on ve vlnách už je
„Vemte naší poštu domů do rodné Anglie!“

Však náhle vzduchem zahřměly dvě salvy z jejich děl
a černý prapor pirátů na stěžeň vyletěl

Jejich útok byl tak rychlý, že všechny překvapil
Ale pak náš výstřel z děla jim stěžeň ustřelil

„Slitování mějte!“ ty krysy křičely
Tak dali jsme jim milost – ke dnu je poslali

S piráty jsme se rvali, bili se dvojnásob
Loď byla jejich rakví a moře jejich hrob.

3.

Dva havrani

Zobrazit text

(The Twa Corbies), Child 26
skotská lidová/Jan Lašťovička

Když jsem se z pole vracela
dva havrany jsem slyšela
jak jeden druhého se ptá:
Kdo dneska večeři nám dá?

Ten první k druhému se otočil
a černým křídlem cestu naznačil.
Krhavým zrakem k lesu hleděl
a takto jemu odpověděl:

Za starým náspem v trávě schoulený
tam leží rytíř v boji raněný.
A nikdo neví, že umírá.
Jen jeho kůň a jeho milá.

Jeho kůň dávno po lesích běhá
a jeho milá už jiného má.
Už pro nás bude dosti místa,
hostina naše už se chystá !

Na jeho bílé tváře usednem
a jeho modré oči vyklovem.
A až se masa nasytíme,
z vlasů si hnízdo postavíme.

4.

Dunrobin Castle

5.

Tančila Anežka

Zobrazit text

(Fosgail An Dorus)
trad./český text Jan Lašťovička

Tančila Anežka bez ustání od večera až do svítání
Chvátej, Anežko, už je den, chvátej, za lesem slunko vstává
Chvátej, Anežko, už je den, od rosičky je mokrá tráva

Já budu tancovat ještě chvíli, když tady se mnou je můj milý
Chvátej, Anežko, už je den, chvátej, za lesem slunko vstává
Chvátej, Anežko, už je den, tatíček po tobě se ptává

Za naší stodolou roste mlází, tam se Anežka s milým schází
Za naší stodolou roste tráva, už se Anežka, už se vdává
Hraj mi, muziko, pěkně hraj, hraj mi vesele k tancování
Hraj mi, muziko, pěkně hraj, od večera až do svítání

6.

Bitva u Harlaw

Zobrazit text

(The Battle of Harlaw)
skotská lidová/Jan Lašťovička

Když jsem se vracel z Dunidier,
když z Dunidier jsem šel
tu divný hluk jsem mezi kopci
v dálce uslyšel.

Jak šel jsem blíž tak spatřil jsem
to hrůzné divadlo
MacDonald se svou armádou
jak táhne na Harlaw

Já běžel zpátky za kopec
povědět vše, co vím
tam stál sám hrabě Jakub Ross
a Jan z Grahamu s ním

Cos viděl rychle řekni nám
ač zpráva je to zlá
Kde leží Donald s vojskem svým
a kolik mužů má?

Kdo vyjde zpátky na kopec
hned uvidí to sám
padesát tisíc mužů z hor
MacDonald vede k nám

Já všechno viděl ještě dřív
než slunce zapadlo
padesát tisíc mužů s ním
teď táhne na Harlaw

R: Dý da darum dá, da darum dá,
da daryá denda dej…

Tu Jan z Grahamu povídá
proč máme se ho bát?
My všichni jako jeden muž
musíme bojovat

Když kopce úsvit ozářil
a přítmí opadlo
už třeskot zbraní rozléhá se
v bitvě u Harlaw

A horalé už útočí
a tlačí ze všech stran
A mezi naše řady vniká
MacDonaldův klan.

Hej, vidíš bratře to co já
ran máme bezpočet
a nepřítel jde ze všech stran
a už nás tlačí zpět.

To ne, můj bratře statečný
to se nikdy nesmí stát
vem meč svůj pevně do rukou
a půjdem bojovat

Tak bok po boku Patrick Forbes
a jeho bratr Jan
začali zkázu rozsévat
a sekat do všech stran

Zved první z bratrů ostrý meč
a těžkou ránu dal
až MacDonald se zastavil
a chvíli vrávoral

Když podruhé Forbes udeřil
a po něm bratr Jan
chrabrý MacDonald na zem pad’
a krev mu stříká z ran

A jak ostatní viděli
že jejich vůdce pad’
tak ve zmatku a zděšení
hned začli utíkat

Však bitva stále nekončí
bratři jim v patách jsou
A další muži padají
a další zahynou.

Pak dozněl nářek raněných
a ticho zavládlo
Jen stovky mrtvých tiše spí
na pláních u Harlaw

7.

Já jednu krásnou dívku znal

Zobrazit text

(Once I Knew a Pretty Girl)
Trad./český text Jan Lašťovička

Já jednu krásnou dívku znal a měl jsem ji moc rád
svoji lásku jsem jí vyznával a chtěl jsem si ji brát

O ruku jsem ji požádal, když stála u dveří
jenže dívka na to odpoví, že prý mi nevěří

Pak řekla, že mám odejít a nevracet se k ní
každý námořník je nevěrný a nic ho nezmění

Tak jsem strávil měsíc na mořích, což stálo ji dost sil
ve svých dopisech mě prosila, abych jí odpustil

Ale já jí jenom odepsal, že už nemá naději
a že námořník se nevrací tam, kde ho nechtějí

Tak jen pojďte mladí chlapci blíž, chci výstrahu vám dát
možná lepší je plout po mořích, než dívky namlouvat

Dívčí krása rychle pomíjí a kvítí uvadá
jako každé listí na podzim ze stromů opadá

8.

Alan Morrisson

Zobrazit text

(Ailein Duinn)
skotská lidová/Jan Lašťovička

V hlubinách teď tvá loď dřímá
Ve vlnách tvůj přízrak hledám
Ztrácím sílu žít
Lásko má vzdálená
zmítaná ve zrádných vlnách
když tě nemám, ztrácím sílu žít

Chladný písek je tvůj polštář
lůžko své máš v mořských řasách
Ztrácím sílu žít
Lásko má vzdálená
zmítaná ve zrádných vlnách
šla bych s tebou, ztrácím sílu žít

Probouzím se před svítáním
slané slzy na svých tvářích
Ztrácím sílu žít
Lásko má vzdálená
zmítaná ve zrádných vlnách
počkej na mě, ztrácím sílu žít

9.

Asi tě mám ráda

Zobrazit text

(Seice Ruairidh)
trad./český text Jan Lašťovička

Noci už se krátí, vítr moje vlasy zvedá
Noci už se krátí, něco očekávám
Noci už se krátí, vracejí se tažní ptáci
Noci už se krátí, já se nepoznávám

Asi tě mám ráda, asi tě mám ráda
Láska jako pokušení do srdce se vkrádá
Asi tě mám ráda, vážně tě mám ráda
Kéž se celý život jenom z milování skládá

Potají se dívám, když se muži domů vrací
Potají se dívám, jestli si mě všímáš
Potají se dívám, když tě potkám za vesnicí
Potají se dívám, co ty na mě říkáš

Jestli se ti líbím, sejdeme se po setmění
Jestli se ti líbím, čekám na vyznání
Jestli se ti líbím, řekni mi to, nic to není
Jestli se ti líbím, je to moje přání

Noci už se krátí, vítr moje vlasy zvedá
Noci už se krátí, něco očekávám
Noci už se krátí, vracejí se tažní ptáci
Noci už se krátí, já se nepoznávám

10.

Zelené francouzské pláně

Zobrazit text

(No Man's Land)
Eric Boggle/Jan Lašťovička

Tak jakpak se máš, Willy, příteli můj,
dovolíš, jen si sednu do stínu na hrob tvůj.
Horkým letním sluncem jsem rozpálená,
chodím celý den a jsem unavená.
Podle náhrobku vidím – slavil's osmnáct let
když jsi v zbytečné válce opustil tenhle svět.
Doufám, že zemřel jsi čistý a hned,
že jsi nestřílel první, když přišel rozkaz vpřed.

Hrály píšťaly k tomu, nesli tě zpátky domů
a zazněly salvy, když tě spouštěli níž.
A když kněz dělal kříž nad tvým tělem
začly dudy zvolna hrát tesknou píseň.

Zanechal jsi tu dívku nebo snad ženu svou
vzpomínky v jejím srdci nikdy nevyblednou,
i když zemřel jsi dávno, před mnoha lety
v jejích očích jsi zůstal osmnáctiletý.
Nebo jsi pouhý cizinec beze jména
v dlouhém seznamu padlých, jehož připomíná
zažloutlá fotka chlapce s hnědýma očima,
která nikoho dávno už nezajímá.

Na francouzských pláních vlčí máky kvetou
barvy ze strání svítí pestrou paletou,
teplý letní vítr začal od moře vát,
žádné pušky a plyn, žádný ostnatý drát.
Jenom tisíce křížů tady v písku stojí
a svým tichým hlasem k oblakům žalují,
že z touhy člověka vládnout vzešlo utrpení,
že zničil a proklel celá pokolení.

11.

Krev a zlato

Zobrazit text

(Blood and Gold)
Andy Irvine/Jan Lašťovička

Studeným ránem táhne oddíl vojáků
studeným kalným ránem mladí chlapci jdou.
Na jejich tvářích vidíš zklamání a strach
Kapitán v čele píská píseň veselou.

Jestli jsi jednou dostal do rukou zlatý meč
prodal jsi navždy život svůj i volnost svou.
Nebudeš půdu orat, nebudeš ječmen sít
nemůžeš svoji milou zítra k tanci vzít.

Matčin pláč doznívá
Zůstáváš s tím pláčem sám.

Odcházíš zabíjet a zemřít bůhví kam
kde kalný Dunaj v rovinách se rozlévá.
Jen temný rachot bubnů do kroku zaznívá
jakoby říkal: vojáku, ty zemřít máš!

Vybledlý prapor zvedni, rozviň ho nad hlavou
Pozvedni svoji zbraň na cestě za slávou.
Zapomeň na svou lásku, zapomeň že jsi žil,
po tobě chce tvůj král jen abys zvítězil.

Na bitevní pláň dopadá stín
Nespatříš už svítání.

12.

Ďáblovy námluvy

Zobrazit text

(The Devil’s Courtship)
Alan Reid/Jan Lašťovička

Svou krásnou píšťalu ti dám
hraje devět tónů na devět stran
když půjdeš se mnou, lásko má
a když mě budeš chtít.

Jen nech si tu píšťaličku sám
hraj devět tónů na devět stran
Já nejdu s tebou, lásko má
já nechci s tebou jít.

Já dám ti stuhy to vlasů
mají devět barev pro krásu
když půjdeš se mnou, lásko má
a když mě budeš chtít.

Já nechci stuhy do vlasů
mají devět barev pro krásu
A nejdu s tebou, lásko má
já nechci s tebou jít.

Dám krásné šaty z hedvábí
které devět krajek ozdobí
když půjdeš se mnou, lásko má
a když mě budeš chtít.

Já nechci šaty z hedvábí
které devět krajek ozdobí
A nejdu s tebou, lásko má
já nechci s tebou jít.

Chceš devět černých perel mít
a na svatbu se vystrojit?
To všechno dám ti, lásko má
jen když mě budeš chtít.

Já černé perly nechci mít
a na svatbu se vystrojit.
A nejdu s tebou, lásko má
já nechci s tebou jít.

Já truhlu plnou zlata mám
tu do vínku ti celou dám
když půjdeš se mnou, lásko má
a když mě budeš chtít.

Tvá slova příjemně mi zní
tak připrav kočár svatební
Já půjdu s tebou, lásko má
až kam jen budeš chtít.

Tak ušli spolu devět mil
když nohu v kopyto proměnil
A bledá dívka naříká
už nechci s tebou jít.

Má milá, už tě nepustím
zpět duši tvou ti nevrátím
Za trochu zlata, lásko má
teď navždy budeš má.

A jak tmou klopýtali dál
vítr její smutnou píseň vál
Co dělat mám, já nešťastná
ach co jen dělat mám?
Co dělat mám, já nešťastná
ach co jen dělat mám.

13.

Mě si málo můj milý všímá

Zobrazit text

(Fear A Bháta)
irská lidová/Jan Lašťovička

Mě si málo můj milý všímá
Mě si málo můj milý všímá
Mě si málo můj milý všímá
a že se trápím ho nezajímá.

Tolik chlapců pod okny vídám.
Chlapci švarní k tanci mě shání.
Mě se však líbí ten co se zdráhá,
s ním toužím tančit až do svítání.

Kde se toulá, vždyť mi tak schází
už se stmívá, slunce se sklání.
Trávou se brouzdám, jahody sbírám
a myslím stále na milování.

Spěchej lásko, mě už se stýská,
čekám stále pod naší strání.
Když ke mně přijdeš, jablíčko dám ti,
vyplním já ti každičké přání.

14.

MacPherson

Zobrazit text

(MacPherson’s Rant)
trad./český text Jan Lašťovička

Sbohem dávám všem kopcům, stezkám, výšinám, ukrytým pod krásnou oblohou
V Newtonmore pro mě šibenici stloukají a dnes mě spoutaného pod ni přivedou

Chvíli stál, pak do rukou své housle vzal, prsty na strunách a oči zářící
A zástup pod ním začal tančit s ním, když MacPherson hrál pod šibenicí

Život můj byl boj, byl plný násilí, bral jsem bohatým a chudým rozdával
Však žádnou lítost jsem nikdy necítil, když jsem do rukou svoje housle bral

Ze všech krásných žen já měl jsem nejvíc rád tu nejkrásnější, co mě zradila
Jen kvůli ní tu stojím spoutaný, že mi bílý šátek z okna hodila

Mnozí z vás se přišli jenom podívat, mnozí z vás mé housle chtějí mít
Však žádný víckrát na ně nesmí hrát, a já musím je teď v půlce rozlomit

Co víc je smrt, než konec trápení, než můj útěk ze žalářních zdí
Jak vzdálenou zář já vidím její tvář a přísahám, že nebojím se jí

15.

Podivný rytíř

Zobrazit text

(Outlandish Knight), Child 4
Trad./český text Jan Lašťovička

Neznámý rytíř přijel nedávno k nám, za ženu chce si mě vzít
Do hrabství na severním pobřeží mám na jeho hrad odejít

Přines mi zlato, co tvůj otec má, a šperky od matky své
a přiveď pár koní, co ponesou nás na cestě nebezpečné

Nasedla na klisnu bílou jak sníh, on na černém hřebci jel
a jeli tak dlouho až pohasl den a měsíc se na nebi skvěl

Ach zastav můj milý, jsem unavená, musím si odpočinout
tak nechej mě napít a na chvíli jen ve tvém náručí spočinout

Rytíř však koně jen pobídl v cval, že jak vítr letěli tmou
Jen vydrž má lásko, už za krátký čas uvidíš komnatu svou

A tak jeli nocí dál na sever, už padala vysílením
až dojeli k útesům na pobřeží, bylo pár hodin před svítáním

Chystej se na smrt má milovaná, hrob ve vlnách budeš mít
šest dívek už jsem tu dřív utopil a sedmá teď ty musíš být

Svlékej lásko svůj hedvábný šat, ten zajisté musím ti vzít
vždyť bylo by škoda tak nádherný háv na mořském dně nechat shnít

Když si mám svléknout svůj hedvábný šat, tak podej mi přikrývku svou
Nedopustím, aby lupič a vrah spatřil mě odhalenou

S úšklebkem od ní odvrátil tvář, a cár hadrů hodit jí chtěl
když vrazila do něj až zavrávoral a z útesu do moře sjel

Jen ochutnej moře, rytíři můj, stejnou smrt pro tebe mám!
Vždyť šesti dívkám jsi životy vzal, však po sedmé zemřeš ty sám!

Chvíli tam stála bez pohnutí, než jeho křik ve vlnách ztich’
zpěněný příboj ho na skály hnal a na cáry roztříštil v nich

16.

Hugo Graem

Zobrazit text

(Hughie the Graeme)
skotská lidová/Jan Lašťovička

Lord Hame to ráno z hradu jel
nalovit zvěř a pasti klást
když Huga Graema uviděl
z biskupské stáje koně krást

Tak vedli Graema ranní tmou
on městem Stirling v poutech šel
A za ním z davu sílil křik:
pan Hugo Graeme by zemřít měl!

Tak vedli jej před soudní dvůr
ze šlechticů a lordů jen
a v jejich řadách pokřik zněl:
pan Graeme by měl být oběšen!

Tu paní v černém hovoří
a všechny přehluší ten hlas:
Můj pane, tisíc liber dám
ať Hugo Graeme je volný zas!

Vy mlčte, paní z Cairnsmore
Já nenechám ho nikdy jít!
I kdybych dostal pětkrát víc
pan Graeme dnes musí mrtev být!

Tu mluví paní z Drumlanford:
“Snad tomu trestu zabráním
Sto hřebců ze svých stájí dám
když jeho život zachráním! “

Vy mlčte paní z Drumlanford
věc mojí cti to musí být
když Huga Graema v poutech mám
tak živý nesmí odejít!

Tu Hugo zvedl pohled svůj
na chvíli zpět se podíval.
Tam jeho starý otec stál
a hořce plakal, naříkal.

Už nenaříkej, otče můj
teď musíš pláč a slzy skrýt.
I když mi vezmou život můj
mé nebe nemůžou mi vzít.

Ať bratr Jan si meč jde vzít
zlatavým ostřím zářící
a ať se ráno podívá
jak stojím pod šibenicí.

Ať bratr Jakub vezme štít
měděným kovem zdobený
a ať se přijde podívat
jak visím tu oběšený.

V zelených kopcích u Glenmore
tam pozdravte Maggie, ženu mou
To pro ni ztrácím život svůj
to ona je tou příčinou.

A biskup Aldridge dobře ví
proč přijel jsem mu koně vzít
Za to že sváděl ženu mou
teď musím hlavou zaplatit.

17.

Bratrova pomsta

Zobrazit text

(Brother´s Revenge), Child 11
trad/Jan Lašťovička

Brzy ráno šla dívka k řece prádlo prát
Znám já lesíček zelený
kolem jel mladý rytíř, viděl jí tam stát
Stéká potůček studený

Krásná pastýřko, staň se paní mou
můžeš být na mém panství hraběnkou

Vzácný rytíři, ráda chci tvou ženou být
od mých příbuzných musíš ale souhlas mít

Od všech příbuzných rytíř záhy souhlas měl
jenom na bratra Jana přitom zapomněl

A v den stavební od oltáře jdou
rytíř se svou krásnou manželkou

Bratr Jan svoji sestru políbil
ostrý nůž přitom do boku jí zarazil

Nežli svou duši Bohu odevzdám
Znám já lesíček zelený
slyšte poslední vůli, kterou mám
Stéká potůček červený

Je tu otec tvůj, který měl tě rád
svého bílého koně chtěla bych mu dát

A co tvá dobrá matka dostat má?
Zbyl mi závoj a suknička krvavá

A co bratr Jan, co ten dostat má?
Na něj čeká šibenice vysoká

18.

Vikingové

Zobrazit text

(Tha Sgeul Ur Air Tighinn Don)
skotská lidová/Jan Lašťovička

To Vikingové přijíždí, to Vikingové přijíždí.
To Vikingové přijíždí.

Od severu vítr duje
Bůh ať zemi ochraňuje

Strmé přídě k nebi čnějí
chladné moře rozrážejí

Vojska drsných seveřanů
míří na západní stranu

Na pobřeží v plné zbroji
cizinci se řadí k boji

Ať se skloní Étar celý
Celg mac Romrach vojsku velí

Za ním Cernach s rudým mečem
Krev po irské zemi teče

Už se městem šíří zpráva
že mac Romrach s vojskem vstává

Mraky šípů, ostrá kopí
už se město v krvi topí

Už cizinci bránu boří
nad úsvitem město hoří

19.

Pomáhej nám svatý Jiří

Zobrazit text

(Buain na Choirce)
Trad./český text Jan Lašťovička

Za vesnicí u potoka stojí v cestě Boží muka
Žádný mi neuvěří
Před oltářem svíčky hoří, svátek má svatý Jiří.

A ta cesta do kopečka, šla po ní krásná Anička
Žádný mi neuvěří
Odháněj nám svatý Jiří zlé síly ode dveří.

Kam Aničko kam tak spěcháš, proč se vůkol všeho lekáš
A já spěchám do lesíčka, natrhám tam jetelíčka
V lese dítě porodila, pod černou zem zahrabala
Když se k Božím mukám blíží divná bázeň duši tíží
Rudou krví západ hoří a od kříže hlas hovoří:
„Cos Aničko udělala, ty jsi své dítě zabila!“
Běží strání jak šílená, od hloží je zkrvavená
Kde starý mlýn stával kdysi, tam Anička z trámu visí

20.

Lord Gordon

Zobrazit text

(Sken Jomfru)
trad./český text Jan Lašťovička

Byl večer, úzkým údolím lord Gordon na koni jel
Den temný byl a na západě zhasínal, když zpět se navracel

Kde se cesta stáčí k pobřeží, tam dívku uviděl stát
Ach pomoz, pane, kůň se zranil ve skalách a nemůže už vstát

Můj otec je Lord z Abersfield a každý v kraji ho zná
Má 600 akrů půdy a tři dcery má, z nich nejstarší jsem já

Má krásná paní, je mi ctí tě pozvat na svůj hrad
Tam dceru Lorda z Abersfield chci uvítat, tam pohostím tě rád

Po sedm dalších týdnů tam s dívkou přebýval
A tím víc jejím půvabem byl okouzlen a víc ji miloval

Teď musím odplout, lásko má, na měsíc a na sedm dní
Ty vrať se k svému otci a vše přichystej na náš den svatební

Však celý měsíc uplynul a po něm i sedm dní
Lord Gordon zpět se ke své milé nevracel, on nevracel se k ní

Ten večer branou hradební černý jezdec na koni jel
Den temný byl a na západě zhasínal, když branou projížděl

„Já z přístavu tryskem přijíždím, koně bodám do slabin
Lord Gordon se svým korábem se potopil a klesl do hlubin“

Když dívka zprávu vyslechla, v tváři bledá, jak její šat
Tak vyšla až na horní ochoz na hradbách a zůstala tam stát

Pak krok a skok a větru hluk její výkřik pohltil
O hroty skal se roztrhal šat svatební a dech se zastavil

21.

Alison Gross

Zobrazit text

(Alison Gross)
skotská lidová/Jan Lašťovička

Když zapadlo slunce a vkradla se noc
a v šedivých mracích se ztrácel den,
a když síly zla ve tmě převzaly moc,
tu Alison Gross vyšla z hradu ven.

Tiše se vplížila na můj dvůr
a jak oknem mým na mě pohlédla
tak jen kývla prstem a já musel jít
a do komnat svých si mě odvedla.

Alison Gross a černý hrad
ze zlověstných skal jeho hradby ční
Alison Gross, nejodpornější
ze všech čarodějnic v zemi severní

Složila mou hlavu na svůj klín
a sladkého vína mi dala pít
Já můžu ti slávu i bohatství dát
jen kdybys mě chtěl za milenku mít.

Mlč a zmiz babo odporná!
Slepý jak krtek bych musel být!
To radši bych na špalek hlavu chtěl dát
než Alison Gross za milenku mít!

Alison Gross a černý hrad
ze zlověstných skal jeho hradby ční
Alison Gross, nejodpornější
ze všech čarodějnic v zemi severní

Přinesla plášť celý z hedvábí
zlatem a stříbrem se celý skvěl
Kdybys jen chtěl se mým milencem stát
tak dostal bys vše, co bys jenom chtěl.

Pak přinesla nádherný zlatý džbán
bílými perlami zářící
Kdybys jen chtěl se mým milencem stát
těch darů bys měl plnou truhlici.

Stůj a mlč babo odporná!
Slepý jak krtek bych musel být!
To radši bych na špalek hlavu chtěl dát
než milencem tvým na chvíli se stát!

Alison Gross a černý hrad
ze zlověstných skal jeho hradby ční
Alison Gross, nejodpornější
ze všech čarodějnic v zemi severní

Tu k ohyzdným rtům zvedla černý roh
a natřikrát na ten roh troubila
a s každým tím tónem mě ubylo sil
až všechnu mou sílu mi sebrala.

Pak Alison Gross vzala čarovnou hůl
a nad mojí hlavou s ní kroužila
a podivná slova si zamumlala
a v slizkého hada mě zaklela.

Alison Gross a černý hrad
ze zlověstných skal jeho hradby ční
Alison Gross, nejodpornější
ze všech čarodějnic v zemi severní

Tak uplynul rok a uplynul den
a předvečer svátku Všech svatých byl
a tehdy na místě, kde žil jsem jak had
se zjevila královna lesních víl.

Dotkla se mě třikrát rukou svou
a její hlas kletbu rozrazil
a tak mi zas vrátila podobu mou
že už jsem se dál v prachu neplazil.

Alison Gross a černý hrad
ze zlověstných skal jeho hradby ční
Alison Gross, nejodpornější
ze všech čarodějnic v zemi severní.

22.

Jestřáb

Zobrazit text

(Coisich a Rùin)
Trad./český text Jan Lašťovička

Jestřáb letí, hú li ja ra
nad údolím, hý i je ho
z dálky volá, hú li ja ra
že’s můj milý, bo chó rió

Z dálky volá, že’s můj milý
Ty, jenž lovíš v hustých lesích

Ty, jenž lovíš v hustých lesích
v modrých vodách, v rychlých řekách

Vstávej, milý, čas je krátký
ohně planou na pobřeží

Noc je chladná, vítr sílí
vyplout musíš před svítáním

Vyplout musíš před svítáním
Ty, jenž velíš rychlým lodím

Ty, jenž velíš rychlým člunům
silným mužům s plnou zbrojí

Silným mužům s krásnou zbrojí
Tobě rovný žádný není

23.

Říkají, že ďábel zdech

Zobrazit text

(Some Say the Devil Is Dead)
irská lidová/Jan a Pavel Lašťovičkovi

Říkají, že ďábel zdech', že ďábel zdech', že ďábel zdech',
říkají, že ďábel zdech', teď v pekle tahá klády.
Tvrdím vám a nejsem sám, já tvrdím vám a nejsem sám
že živý vstal a rovnou dal se najmout do armády.

Vojákem být – jaká čest
boj ztvrdí rys i sval i pěst.
Kdo k vítězství chce vojsko vést
ten dočká se jen slávy.
Za vítězstvím žeň se dál
dbej, abys vždy v čele stál!
Vojna ztvrdí pěst i sval
a mozek ztvrdne záhy.

Phil McKrijt byl tvrdej chlap
jo, tvrdej chlap a žádnej srab,
když nepřítele v boji drap'
tak byl s ním vždycky ámen.
Při souboji dostal křeč
protivník vyrazil v zteč
však při výpadu zlomil meč
o játra jako kámen.

Čím chceš být řekni, synku můj
dnes rozhodni se stůj co stůj.
Víc doma planě nelelkuj
a nezahálej stále.
„Chytrý nejsem, to vím sám,
také k práci odpor mám
na vojnu se tedy dám
a budu generálem“!

24.

Čarodějnice z Amesbury

Zobrazit text

(Susanna Martin)
anglická lidová/Jan Lašťovička

Zuzana byla dívka, která žila v Amesbury
s jasnýma očima a řečmi pánům navzdory
Sousedé o ní říkali, že temná kouzla zná
a že se lidem vyhýbá a s ďáblem pletky má.

Onoho léta náhle mor dobytek zachvátil
a pověrčivý lid se na pastora obrátil
Že znají tu moc nečistou, jež krávy zabíjí
a odkud ta moc vychází to každý dobře ví.

Tak Zuzanu hned před tribunál předvést nechali
a když ji vedli městem, všichni kolem volali:
Už konec je s tvým řáděním, už nám neuškodíš
teď na své cestě poslední do pekla poletíš!

Dosvědčil jeden sedlák, že zná její umění
ďábelským kouzlem prý se v netopýra promění
a v noci nad krajinou létává pod černou oblohou
Sedlákům krávy zabíjí tou mocí čarovnou.

Jiný zas na kříž přísahal, že její kouzla zná
v noci se v černou kočku mění dívka líbezná
Je třeba jednou provždy ukončit ďábelské řádění
a všichni křičeli jak posedlí: Na šibenici s ní!

Spektrální důkazy pečlivě byly zváženy
pak z tribunálu povstal starý soudce vážený
Je přece v knize psáno: Nenecháš čarodějnici žít
a před ďáblovým učením budeš se na pozoru mít!

Zuzana stála krásná s hlavou hrdě vztyčenou
a její slova zněla klenbou s tichou ozvěnou:
Pohrdám vámi, neznáte nic nežli samou lež a klam
pro tvrdost vašich srdcí jen, jen pro ní umírám!

Tak vzali Zuzanu na kopec pod šibenici
a všude kolem ní se sběhly davy běsnící
A ona stála bezbranná, však s hlavou vztyčenou.
Zemřela tiše, samotná, pod letní oblohou.

25.

Alasdair, syn Collův

Zobrazit text

(Alasdair Mhic Cholla Ghasda)
skotská lidová/Jan Lašťovička

Alasdaire, o ho,
synu Collův, o ho,
do tvých rukou, o ho,
vkládám osud skotské země.

Slavné činy
budeš konat
Ty nás povedeš
vždyť jsi jediným synem velikého krále.

Pán z Ach-nam-breac, o ho,
bude zabit, o ho,
tvojí rukou, o ho,
pohřběte jej do údolí.

Alasdaire, o ho,
synu Collův, o ho,
zvedni hlavu, o ho,
země čeká na tvá slova.

Nepřátelé, o ho,
ve svém strachu, o ho,
budou prchat, o ho,
překvapíš je za svítání.

Zdálo se mi, o ho,
že jsem viděl, o ho,
dneska ráno, o ho,
v rozvalinách celé město.

26.

Kraj mého dětství

Zobrazit text

(The Broom of Cowdenknowes)
Trad./český text Jan Lašťovička

Na svoji první lásku vzpomínám
na ten čas namlouvání
když do vlasů jsem jí vplétával
modravé zvonky ze strání

Zůstal v nás, už navždy zůstal v nás
ten kraj, kde náš dům stál
Kraj mého dětství, kde s tátou svým
jsem ovce pásával

Jak byla krásná, když ji zmáčel déšť
a já jsem její dlaně hřál
V přístřešku v horách před svítáním
jsem její lásku poznával

Pak kvůli dluhům nám prodali náš dům
já s tátou musel odejít
Tak jsem se s ním bídou protloukal
jenže on dál už nechtěl žít.

Buď sbohem lásko dávno provdaná
já mířím sám přes oceán
Jen ve vzpomínkách mi zůstáváš
tou nejkrásnější kterou znám